Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Kapel, které se v současné době obrací k někdejší glam metalové vlně z Los Angeles, je spousta. Ghosts Of Sunset jsou ale jednou z nejlepších, která atmosféru tehdejšího hnutí z proslulých klubů (což ve skutečnosti byly zaflusané pajzly, jež měly štěstí, že se v nich psala historie) dokáže v roce 2023 věrně přenést do formy studiového alba. Ačkoliv kořeny vychází z countryové kapely Dutch Henry a vedou i k hvězdným alternativcům The Verve Pipe, je hudba Ghost Of Sunset prosycena espritem hudební scény osmdesátých let. ..
Promo materiály mluví o tom, že tahle kapela nebo spíše projekt je oslavou losangeleského glam metalu osmdesátých let, čemuž by odpovídal i název odkazující na někdejší semeniště tohoto druhu hudby, na Sunset Boulevard a na jeho část Sunset Strip, kde to v barech Whisky A Go-Go, Roxy, Starwood, Gazzari`s či The Viper Room všechno začalo. Dnes je tehdejší scéna rozprášena, jen několika vyvoleným se podařilo stát se celosvětovými hvězdami, ..
Přestože se obecně naříká nad poklesem prodeje knižních titulů, do psaní se pouští čím dál větší počet lidí, až si člověk připadá, že je na světě jediný, kdo ještě nic nevydal. Také v metalu už sepsal své memoáry kde kdo, ne vždy to ale dopadlo slavně. Zaprvé je velmi znát, když hudebníkovi po ruce stojí někdo povolanější, kdo je schopen mnohdy školácky naivní zápisky upravit do stylisticky čtivější formy. Málokomu je totiž shůry dáno, aby vedle muzikantského nadání dokázal ještě slušně psát. ..
Když britští heavymetaloví klasici Saxon vydali před dvěma lety sbírku coververzí „Inspirations“, dal se tento krok považovat za rozmar covidového zoufalství, v němž kapela nemá co dělat a tak si natočila skladby, které ji v začátcích kariéry ovlivnily. Ohlas u fanoušků sklidili spíše rozpačitý a situaci museli zachraňovat vydáním velmi dobrého řadového alba „Carpe Diem“, o němž se však spekulovalo, že bude posledním. Roky ubíhají, zpěvák Biff Byford i bubeník Nigel Glockler oslavili sedmdesátku ..
Čím víc se nám osmdesátá léta vzdalují, tím víc jsou někdy blíž. Tento zdánlivý protimluv míří k současnému trendu, který adoruje především audiovizuální a hudební dění daného období. Ve filmovém světě je hitem retrospektivní seriál Stranger Things, muzika zase nachází útočiště v syntezátorových rejstřících a bezmála diskotékových rytmech. Melodický rock logicky nemůže zůstat pozadu, a tak se na svět klube řada nových stylových projektů. Jedním z nich je jihoamerická formace StormWarning..
Před deseti lety se italksá kapela Sirgaus na druhém albu „Sofia´s Forgotten Diary“, nabíízející průměrný symfonický rock/metal, rozloučila s angličtinou a až na výjimky se od té doby drží svojí mateřštiny. Stejně tomu je i na aktuálním šestém albu „L´Anguana e la Gemma del Mare Ancestrale“, na němž se Sirgaus stále drží svého zažitého stylu, metal se v jejich hudbě objevuje méně než v minulosti. ..
Podobných příběhů bylo v poslední době napsáno nepočítaně. Začátek kariéry v osmdesátých letech, pár vydaných alb, přibližně v období grungeové revoluce poslední záchvěv aktivity, dlouholetá hibernace, po letech návrat na scénu a pokračování kariéry. Švédští Treat i přes svoji určitou nenápadnost z řady kapel s podobným vývojem přece jenom vyčnívají. Patří k těm, kteří v první fázi svojí existence měli blizoučko k solidnímu úspěchu, krizové období větrů ze Seatllu přestáli více méně se ctí ..
Otázka kytarového postu se u Dokken vyřešila docela jednoduše. Už v dobách „Erase The Slate“ přivedl Jeff Pilson do studia dosud neznámého muzikanta Jona Levina, který se podílel na skladbě „Dancin` (The Irish Song)“. Ač byla z desky vyřazena a Pilson brzy Dokken opustil, Levin už kontakt s kapelou neztratil. Neměl mnoho zkušeností, ale jeho hra byla na tak vysoké úrovni, že mu Don po epizodách s Rebem Beachem, Johnem Norumem a Alexem De Rossem nabídl uprázdněný post. Levin jej okamžitě přijal, ..
V patnáctém roce svojí existence se severočeské trio Alchemist dopracovalo k sedmému albu. Vzhledem k tomu, že tato svébytná parta už od začátku staví na neohebné, syrové a důrazné muzice, zasazené do poměrně těžko prostupné skořápky (ze které drobně vykoukla na albu „Fear Business“), vsadil bych na to, že i novinka „Roots Of All Muses“ bude ukována ze stejného železa. Nicméně poznámka uvedená na obalu alba..
Že byl George Lynch vždy více než jen kytarista Dokken, kdysi v osmdesátých letech definující zvuk glam metalové kytary, je jasné. Od svých prvních krůčků na scéně byl experimentátor a jeho choutky nikdy nebyly zcela stylově ohraničené. Když pohlédneme na celou jeho kariéru, je jasné, že největší úsek slávy, tedy osmdesátá léta v řadách Dokken, byla jen jedna etapa jeho vývoje. Tehdy zcela bystře vycítil, že v glam metalu lze získat snadnou slávu a peníze, i když dnes etapu ohraničenou alby ..
Pokud si nastavíte kompas na sever, při cestování tímto směrem asi nenarazíte na prosluněné pláže s kokosovými palmami, ale objevíte spíše ponurejší přírodní krásy v podobě studených a hlubokých hvozdů nebo vysoká pohoří. To vesměs platí i o muzice – v severských zemích natrefíte na kapely spíše melancholického a temnějšího charakteru, třeba na finskou neo folkovou kapelu jednoho muže Iterum Nata, za jejímž názvem se ukrývá multiinstrumentalista Jess Heikkinen...
Přišel čas ladit se na léto. Sice s malým předstihem, ale koncentrovaná dávka pozitivní energie nemůže nikdy uškodit, zvlášť když člověk potřebuje nabrat síly po dlouhých zimních měsících (ne že by takové letos vůbec proběhly). Pro tyto účely zde máme melodicko-rockové spolky, kterými nás bohatě zásobuje italská firma Frontiers Records. Khymera patří v dané oblasti mezi přední kapely, a to zejména díky frontmanovi Dennisu Wardovi, jehož jméno je dlouhodobě spjato s řemeslnou i skladatelskou kvalitou...
Přední představitelé metalcoru August Burns Red slaví dvacet let na scéně desátou deskou „Death Below“. Kdo je s pěticí z Pennsylvánie seznámen, ten už předem tušil, jak bude pravděpodobně další zářez v diskografii znít. A nejlepší na novince je, že přináší řadu překvapení a zní jinak než byste čekali…
První deska The Rolling Stones v Americe sice nejprve propadla, ale pomohla jí náhoda. V roce 1964, kdy nahrávka vyšla, se po celém světě začalo mluvit o takzvané britské invazi, o kapelách, které hrály styl, který definovali The Beatles a podobně znějící party začínaly být žádaným zbožím. The Rolling Stones patřili mezi ně. V domovské Velké Británii to fanoušci pochopili velmi brzy a pasovali kapelu mezi nejžhavější nové akvizice, mezi následovníky ..
Přestože brazilští Sunroad působí na scéně už od konce minulé tisíciletky, mezinárodní slávy se jim dostává krůček po krůčku. Velmi důležitým okamžikem bylo angažmá zpěváka Stepha Hondeho, k němuž došlo před dvěma lety a nyní s ním Sunroad vydávají druhé album „Sunesthesia“. Muzikanti jsou na něj hrdí, což ostatně tvrdí i bubeník Fred Mika, který je rovněž zakládajícím členem této hardrockové formace. Jelikož Sunroad nejsou kapela, ..
Možná to v našich končinách zaregistroval málokdo, ale brazilská formace Sunroad funguje už skoro třicet let. Třicet let, co šíří do světa heavymetalovou osvětu z končin deštných pralesů a fotbalových hvězd, a i když se jí nikdy nepodařilo získat celosvětové renomé, patří k jistotám, na které se můžete spolehnout. Ač nikdy nevytvoří přelomové dílo, které by se citovalo jako klasika, vždycky bude mít dostatečnou úroveň na to, aby se o šedém průměru mluvit nedalo. Teď si vysloužila pozornost i tím, že do svých řad angažovala ..
Možná že obal alba „Ounas I“ od finských úderníků Suotana neprozradí úplně všechno, ale základní myšlenka, na čem je deska postavena, je v něm znázorněna dokonale – živelná síla a kouzlo téměř nedotčené přírody. Není ani tak důležité rozpitvávat to, zda si Suotana bere víc z black metalu, death metalu, viking metalu, či zda do svých melodií dokáže propašovat něco z power metalu, ani to, zda cílí na příznivce Ensiferum, Wintersun, Turisas, či Kalmah, zásadní je fakt, že na třetím zářezu do diskografie..|
Dnes je 25.7.2025, svátek má Jakub
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
John MERCHANT (GHOSTS OF SUNSET) - Duch Sunset Stripu dnes žije ve sklepích plných teenagerů
|
[09.04.2023] |
|
[09.04.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
Scott Ian (ANTHRAX) a Jon Wiederhorn - I´m the Man
|
[08.04.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[08.04.2023] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[07.04.2023] [hodnocení: 7/10] |
SIRGAUS - L´Anguana e la Gemma del Mare Ancestrale
|
[07.04.2023] [hodnocení: 5/10] |
|
[06.04.2023] [hodnocení: 7/10] |
|
[06.04.2023] [hodnocení: 6/10] |
ALCHEMIST - Roots Of All Muses
|
[05.04.2023] [hodnocení: 6,5/10] |
THE BANISHMENT - Machine And Bone
|
[05.04.2023] [hodnocení: 5/10] |
|
[04.04.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[04.04.2023] [hodnocení: 6,5/10] |
AUGUST BURNS RED – Death Below
|
[03.04.2023] [hodnocení: 8/10] |
THE ROLLING STONES - The Rolling Stones No. 2
|
[03.04.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
Fred MIKA (SUNROAD) - V Brazílii fungují velké festivaly. Ale pro zahraničí hvězdy
|
[02.04.2023] |
|
[02.04.2023] [hodnocení: 7/10] |
|
[01.04.2023] [hodnocení: 8/10] |